V některých oblastech je obtížné snížit závislost Západu na Číně. To je jasně vidět na příkladu vzácných zemin: Čína oznámila společnosti 2011, že významně sníží vývoz surovin. Lidová republika, která v té době sloužila více než 95 procento světové poptávky po vyhledávaných high-tech kovech, si vyžádala větší domácí poptávku po svém domácím průmyslu. Ceny vzrostly. Evropská unie, Japonsko a USA podaly stížnost u Světové obchodní organizace (WTO), Viděli to jako porušení dohodnutých pravidel světového obchodu.

Spor zároveň odhalil kvazi-monopol Číňanů na vzácné zeminy a to, jak je nyní zbytek světa závislý na lidové republice. USA, Japonsko, EU a další země slíbily, že těžbu kovů potřebných pro výrobu většiny high-tech produktů nenechají jen na Číně, ale že opět rychle přejdou na vlastní těžbu. Od té doby se ale toho moc nestalo.

Vzácné zeminy jsou skupinou chemických prvků. Jsou potřebné pro téměř každý produkt, který má co do činění s moderní elektronikou. Smartphony obsahují tyto kovy i ploché obrazovky, počítačové desky, mikročipy, větrné turbíny a moderní zbraně. Na rozdíl od jejich jména, tyto kovy nejsou opravdu vzácné, ale v mnoha zemích určitě existují. Těžba je však považována za náročnou práci a zanechává jedovaté odpadky. Většina průmyslově vyspělých zemí uzavřela své doly poté, co Čína v 90. letech masivně rozšířila svou výrobu a poskytla vzácné zeminy levně zbytku světa. To vysvětluje čínský podíl na světovém trhu asi 95 - až před pouhými třemi lety Peking omezil vývoz.

Je pravda, že rozhodčí soud WTO nyní potvrdil, že industrializované země mají pravdu. V březnu zjistila, že čínská vývozní omezení porušovala dohodnutá pravidla světového obchodu. Účinky však budou pravděpodobně nízké. Mercatorův institut pro čínská studia (Merics), který byl nedávno založen v Berlíně, má podezření, že hodně času potrvá, pokud vůbec, do skutečného provedení rozhodnutí. Nebylo by to poprvé, kdy se Čína postaví proti rozsudkům WTO a nemá žádné důsledky.

Zároveň se však diverzifikace, kterou přislíbily průmyslové země, neuskutečnila. Americká společnost Molycorp obnovil provoz starého těžebního areálu v horském průsmyku v Kalifornii. Malajsie zpracovává rudu z Austrálie. A geologové v posledních letech lokalizovali stovky nových zdrojů po celém světě. Centrum pro evropský ekonomický výzkum (ZEW) odhaduje, že u alespoň části těchto kovů, běžnějších tzv. Lehkých vzácných zemin, bude objem výroby v příštích třech letech mimo Čínu výrazně rozšířen. Kromě toho se stále více recykluje po celém světě.

Energie při budování nových lokalit mimo Čínu se však již výrazně zpomalila. Vzhledem k trvale churavé globální ekonomice a nedávnému poklesu poptávky po kovech, včetně Číny, ceny téměř opět dosáhly úrovně před rokem 2011. Tím se však uvolní tlak na uvedení nových těžebních lokalit do provozu, které také extrahují těžké prvky vzácných zemin. U těchto kovů ZEW předpokládá, že Čína bude schopna udržet si monopolní postavení alespoň do konce tohoto desetiletí. V současné době asi 90 procent světové produkce všech vzácných zemin stále pochází z Číny.

Zejména by proto měla být rychle zrychlena výstavba dolů s vysokým podílem těžkých vzácných zemin. Podle předchozích zkušeností trvá výstavba takových míst deset až patnáct let. To je příliš dlouho. V neposlední řadě je pravděpodobné, že energetická přeměna v Německu, ale také snaha jiných zemí o větší zaměření na elektromobilitu a další nové environmentální technologie, brzy podnítí poptávku po kovy vzácných zemin. Tyto projekty by mohly být ještě dražší, pokud by Čína stanovila cenovou politiku i mimo 2020.