Projekt Kvanefjeld Grónských nerostů a energie v Grónsku mohl jednoho dne pokrýt 20 až 30% světové poptávky po kritických prvcích vzácných zemin.
Grónsko je největší ostrov na světě, geologicky patří do arktické Severní Ameriky a je politicky autonomní součástí Dánského království. V červnu 2009 uzavřela prodlouženou autonomní dohodu. Poté zůstává v dánské odpovědnosti pouze zahraniční a obranná politika.
Ekonomika Grónska je kvůli své malé populaci a klimatickým podmínkám odpovídajícím způsobem slabá. Jedním z hlavních zdrojů příjmů je cestovní ruch. Důležitý je rybolov, jakož i tuleň, mrož a velryba. V říjnu 2013 hlasoval grónský parlament patnácti hlasy proti čtrnácti, aby zrušil desetiletý zákaz těžby uranu. Využitím této suroviny a dalších nerostných zdrojů potřebných k výrobě jaderné energie má Grónsko v úmyslu v budoucnu generovat příjmy, které zvyšují finanční nezávislost Dánska.
Parlamentní hlasování bylo pro Grónské nerosty a energii dobrou zprávou. Australská společnost řídí víceprvkový projekt Kvanefjeld v jihozápadním Grónsku. Průzkumné vrtání v oblasti projektu 80 čtverečních kilometrů v 2007 až 2011 přineslo zdroj 956 milionů tun rudy obsahující 575 milionů liber oxidu uranu, 10,33 milionů tun oxidů vzácných zemin a 2,25 milionů tun zinku.
Plánuje se těžba, která by ročně zpracovala 3 milionů tun rudy. Jedním z koncentrátorů by byl 230 000 tun minerálního koncentrátu obsahujícího 14% oxidů vzácných zemin a 0,25% oxid uranu. Z toho by bylo možné každý rok rafinovat 7000 tun kritických vzácných zemin, 16 000 tun lehkých vzácných zemin a 1,1 milionů liber oxidu uranu.
Výskyt vzácných zemin má v projektu Kvanefjeld zvláštní význam. Jsou považováni za největší mimo Čínu, která dnes kontroluje více než 90% jejich produkce. Vzácné zeminy - z nichž je sedmnáct různých prvků - jsou základními surovinami pro high-tech produkty od větrných turbín přes hybridní automobily až po smartphony. Řada těchto prvků je západními vládami považována za kritická pro jejich průmyslová odvětví. Nezávislé studie odhadují, že projekt Kvanefjeld by mohl v budoucnu zajistit 20 až 30% celosvětové poptávky po kritických prvcích vzácných zemin.
Ale to bude nějakou dobu trvat, než se to stane. Na začátku 2015 chce Grónsko získat licenci na využívání Kvanefjeldu. Doufá, že je dostane v první polovině 2016u, aby pak mohla začít ve druhé polovině výstavby dolu. Zahájení výroby je konečně plánováno pro 2018. Mezitím chce Grónsko také hledat partnera společného podniku, protože samotný velký projekt nelze zastavit. Investoři, kteří se nyní zapojují, potřebují riskování a dlouhý dech.
Zdroj: http://www.fuw.ch/article/seltene-erden-2/
