Kdykoli pevný disk nebo přehrávač DVD přistane v popelnici v Německu, ztratí se kovy vzácných zemin. Pro Öko-Institut je tento odpad nepřijatelný. Vyžaduje recyklační systém pro drahé suroviny.
Malý pevný disk od společnosti Toshiba: Vzácná země je často ve vysoce výkonných magnetech malých motorů. Při vrakování jdou tak nenávratně ztraceni.
Termín vzácné zeminy je zavádějící, ale byl již naturalizován. Ve skutečnosti jde o oxidy - dříve nazývané zeminy - které se přirozeně vyskytují ve skupině prvků 17 v zemské kůře. Patří mezi ně například cer, yttrium a neodym. Těží se vzácné zeminy, zejména v Číně, která má největší ložisko na světě v Mongolsku.
Dnes přicházejí vzácné zeminy v mnoha klíčových technologiích použité. Vyskytují se v leštěních, speciálních brýlích, ve zářivkách, zkumavkách a plazmových obrazovkách. Používají se při výrobě permanentních magnetů, které se používají v moderních a vysoce účinných elektrických motorech. Soukromý výzkumný ústav pro životní prostředí Öko-Institut se sídlem ve Freiburgu nyní ve studii zkoumal potenciál recyklace vzácných zemin.
V rámci studie provedl Öko-Institut rozhovor s několika stovkami průmyslových podniků v Bádensku-Württembersku jménem ministerstva životního prostředí v Bádensku-Württembersku. Závěr: „Potenciál pro regeneraci vzácných zemin není zrušen a je naléhavě nutné ho využít.“ Evropské společnosti vyrobily 2012 až dva miliony motorů s permanentními magnety pro průmyslové aplikace, uvádí studie.
Vzácné zeminy jsou ve vysoce výkonných magnetech motorů pevných disků
Asi polovina těchto permanentních magnetů, které obsahovaly asi 30 procent vzácných zemin, by byla postavena v Německu. „Přibližně jedna pětina celkového financování vzácných zemin se v současné době používá na výrobu vysoce výkonných magnetů, zejména u malých motorů, jako jsou pevné disky nebo optické jednotky spotřební elektroniky.“ Již téměř celá propagace prvku vzácných zemin Dysprosium na výrobu magnetů použity. Ceny dysprosia se zvýšily z 150-americký dolar za kilogram v roce 2009 na 660-dolar v roce 2013. A potřeba bude dále růst.
Obchodník s kovem Gunther Maassen drží v ruce kousek vizmutu. Vzácné zeminy se dostaly na titulní stránky v roce 2011, protože hlavní dodavatel, Čína, zpřísnil vývozní omezení. Průmysl se obával nedostatku dodávek.
Ale takové průmyslové motory stále nejsou na konci svého života shromažďovány a likvidovány odděleně, stěžují si autoři studie. „Trvalé magnety skončí nejpozději po 30 letech v ocelovém nebo měděném šrotu nebo se dokonce zlikvidují spolu s domovním odpadem. To znamená, že průmysl v Německu již ztrácí kolem 35 až 40 tun neodym-železo-bórových magnetů - trend pro roky 2025 / 2030 výrazně roste. “
Společnost Öko-Institut doporučuje nastavit recyklační systém až na 2030
Podle Öko-Institutu však stále není v dohledu žádný systém, který by zajistil efektivní recyklaci tohoto magnetického šrotu do oběhové ekonomiky. Za tímto účelem musí být nejprve vybudován prodejní trh, aby se vyplatila recyklace magnetického šrotu. Proto by brzké zavedení systému sběru a návratu mělo strategický význam, protože odpovídající přístupy by měly pozitivní dopad na investiční rozhodnutí v oblasti magnetické recyklace.
Takový systém sběru, ideálně navržený v celé EU, by mohl být také vytvořen průmyslem. „Když je sběrná, separační a recyklační infrastruktura v provozu, musí společnost 2030 zlikvidovat nejnovější tuny neodymových magnetů 100,“ tvrdí Matthias Buchert, který vedl studii v Öko-Institutu.
Zdroj: http://www.ingenieur.de/Themen/Rohstoffe/Oeko-Institut- sucht-Recyclingsystem-fuer-Seltene-Erden
